První víkend v listopadu pro nás znamená již šest let mezinárodní kvalifikační soutěž v line dance Czech Open. Stále si pamatuji, když v roce 2012 sedm vyjukaných tanečníků přijelo v mém doprovodu poprvé do Písku na soutěž v line dance. Cestovali jsme tenkrát vlakem a zavazadla si nesli pěkně na zádech. Bylo to naposledy. Myslím ten vlak. Do Písku se vracíme, ale jako dopravu používáme auta. Je to pohodlnější a hlavně na poslední dva ročníky odjíždíme již ve čtvrtek. Czech Open totiž patří mezi největší soutěže v line dance v Evropě.
Proto soutěž začíná již v dopoledních hodinách a tím pádem je pro nás nemyslitelné odjíždět v pátek. Museli bychom vstávat asi tak ve 4 ráno a výkony rozespalých tanečníků by pak asi za moc nestály. Takže dvě plně naložená auta odjížděla směr Písek již ve čtvrtek, aby se tanečníci vyspali a na dopolední soutěž šli odpočinutí a vyspinkaní do růžova. Druhá část výpravy přijede v pátek a nakonec ještě v sobotu dorazí dodatek. Půjčujeme totiž jednu tanečnici Bezinkám.
V tomto roce jsme se přihlásili do deseti kategorií. V některých máme dokonce zastoupení i čtyř tanečníků. Někteří tanečníci soutěží i ve třech kategoriích. Je to pro ně, ale i pro nás diváky a fanoušky velmi náročné. Tím spíš, když si jedna náctiletá tanečnice zpestří soutěž pochroumaným kolenem. Nicméně našich jedenáct soutěžících podporováno čtyřmi fanoušky a dvěma psy dokázalo vybojovat jedno 1. místo, dvě 2. místa, jedno 3. místo, tři 4. místa a jedno 5. místo.
S Pískem jsme se loučili jako obvykle až v pozdních odpoledních hodinách. Cesta domu proběhla klidně, všechny tanečníky jejich řidiči odevzdali v pořádku.